Vlákna kolagenu pod mikroskopem

Stává se, že si někteří lidé představují částici rybího kolagenu jako něco podobné spermii, která se samovolně pohybuje přes ochranné vrstvy pokožky, aby ve finále oplodnila fibroblast k rození nových kolageníků ...

Takováto představa může budit posměch či pobouření u každého, kdo svými vědomostmi alespoň zavadil o biochemii, anatomii či kosmetologii.

Věci se přitom mají úplně jinak.

Všichni víme, že než odumře uříznutý strom, jeho listy i semena ještě nakrátko žijí ze zásob mízy, která jim z kmene proudila před jeho odříznutím pilou dřevorubce. Když zemře člověk, jeho vlasy, nehty i částečky kůže žijí (a rostou!) ještě několik dní.

Základem pro rozvoj života na planetě Zemi jsou bílkoviny. Bílkovina zcela odumírá v momentě, kdy se rozpadá její polypeptidový řetězec. Naproti tomu jednoduché primitivní bílkovinné organismy se dokážou probudit k vitalitě i po dlouhodobé hybernaci. Štěnice i po dvou letech a některé bakterie až po dvou staletích! Proč? Protože jejich bílkoviny nepodlehly celkové degradaci a opět je oživují.

Pojem "živý kolagen"se může zdát nadměrně užívaným pojmem, ale pouze z úst neproškoleného „prezentéra“ tématu.

Opravdu máme v rukou živý kolagen. Živý proto, že i přes uzavření v chladivé skleněné nádobě si v podobě zvodnatělého gelu zachovává stále stejnou spirální stavbu, kterou získal při metabolických procesech v mateřském organismu.

Vskutku jen málo lidí si uvědomuje jádro fenoménu tohoto biochemického vynálezu. Spočívá v tom, že ryby sice před dvěma lety skončily na talíři, ale bílkoviny extrahované z jejich kůží se nadále nacházejí v identické formě, v jaké byly toho rána, kdy uvízly v sítích rybářů.

Tajemství spočívá v bleskovém stažení rybích kůží a jejich zamražení ještě před tím, než se stihnou částice kolagenu rozpadnout. Následují neobvykle jemné mechanické procesy zpracování, pomalé chemické procesy a jemná vícestupňová filtrace. Poté následuje to, co ještě nedokážou v žádné laboratoři na světě, kromě té naší. Je to proces vytvoření vodného roztoku z čistého, křehkého a bezbranného kolagenu, aniž by při něm došlo k poškození jeho spirálové struktury. Pak už jej stačí jenom rozlít do skleněných lahviček.

Čím se liší od mnoha desítek tun hovězího kolagenu, každoročně produkovaného v nejrůznějších světových výrobnách?

Rozdílů je mnoho, ale nejdůležitějším je právě to, že rybí kolagen zůstává živý. Obsahuje menší částice, tedy o daleko menších rozměrech, rozpadá se ihned po nanesení na svrchní vrstvu pokožky a proniká hlouběji, než hovězí bílkovina. Ve chvíli prvního kontaktu s lidským organismem není jen statickým klubkem mrtvých bílkovin, ale vzorně poskládanou trojitou spirálou. Teprve na zrohovatělé kožní vrstvě a vlivem tělesné teploty je roztínán na části peptidových řetězců. To však je už další, nebývale fascinující historie ...