Kůže, náš největší orgán

Kůže, náš největší orgán

Lidská kůže není jen vnějším obalem těla nebo podkladem pro rafinované kosmetické výrobky – je to jeden z nejdůležitějších tělesných orgánů. Navíc je i důležitým orgánem smyslovým. Ne nadarmo říkáme: “Necítím se ve své kůži”, když nám není zrovna nejlíp.

K základním funkcím kůže patří funkce:
  • obranná – chrání před poraněním, pronikáním mikrobů, vysušením, ztrátami tekutiny
  • metabolická – výměna kyslíku, vylučování odpadních produktů, vstřebávání látek z okolí
  • regulační – regulace tepelného hospodářství, regulace tekutin
  • smyslová – citlivost na dotek, teplo, bolest, tlak či svědění

Kůže dospělého člověka zaujímá plochu asi 1,75 m2, představuje kolem 7 až 10 procent tělesné hmotnosti a zásobuje ji třetina okysličené krve. Struktura kůže je trojvrstevná – skládá se z:

  • pokožky (epidermis)
  • škáry (dermis)
  • podkožní (subkutánní) vrstvy.

Pokožka

Pokožka – zevní vrstva o síle asi 1 mm – je tvořena třemi typy buněk: keratocyty, melanocyty a Langerhansovými buňkami.

Keratocyty jsou zploštělé buňky naplněné keratinem, pevnou bílkovinnou hmotou, z níž jsou vystavěny i chlupy, vlasy a nehty. Melanocyty vysílají do sousedních buněk granule tmavého pigmentu, melaninu, který pak chrání pokožku tím, že absorbuje škodlivé ultrafialové sluneční záření. Zlatavé opálení není tedy nic jiného, než důsledek aktivity melanocytů. Při intenzivním opalování však melanin nestačí absorbovat či rozptýlit všechny UV paprsky a dochází ke spálení pokožky, což přispívá nejen k jejímu rychlejšímu stárnutí, ale i ke zvýšení rizika vzniku melanomu. Langerhansovy buňky pomáhají imunitnímu systému těla v rozpoznávání cizích antigenů a ve stimulaci imunitní odpovědi.

Ve spodní části pokožky, v tzv. bazální vrstvě, se každodenně tvoří nové vrstvy buněk, které se postupně, asi během tří týdnů, přesouvají k povrchu, přičemž ztrácejí charakter měkkých, cylindrických buněk bazální vrstvy, naplňují se keratinem a nahrazují povrchové buňky, které se odlupují. Každé tři až čtyři týdny se takto vymění celá pokožka a během života se takto odloučí kolem 20 kilogramů mrtvých buněk.

Škára

Střední vrstvu kůže tvoří asi tři milimetry silná, odolná a pružná škára. Je protkána krevními a lymfatickými cévami, obsahuje i velké množství nervových zakončení, mazových a potních žláz i vlasových váčků (folikulů).

Škára je tvořena vlákny kolagenu, vznikajícího v buňkách zvaných fibroblasty. Kolagen je jedním z nejpevnějších přírodních proteinů adíky němu je kůže trvanlivá a pružná. Některé fibroblasty produkují ještě další protein – elastin – který má podobné vlastnosti jako kolagen a je ještě pružnější. Kolagen a elastin umožňují napínání kůže i její návrat do původního tvaru. Kolagen je také základním materiálem jizevnaté tkáně, která se tvoří při hojení poraněné a poškozené pokožky.

Ani tyto proteiny však nejsou všemocné a nezabrání stárnutí kůže a tvorbě vrásek v důsledku ztenčení všech vrstev kůže, úbytku podkožního tuku a atrofie mazových a potních žláz. Také rychlé zvětšování určité oblasti těla, například břicha a prsů při těhotenství, zanechá památku v podobě strií – lesklých proužků o šíři 6 až 12 mm, což jsou vlastně pruhovité trhlinky kůže.

Podkožní vrstva

Podkožní vrstvu tvoří tkáň bohatá na vazivová vlákna a tukové buňky. Izoluje a chrání svaly a nervy. Tuková tkáň je také zásobárnou energie. Ač je člověk nazýván nahou opicí, není zcela bez ochlupení a zpravidla jej zdobí i bohatá kštice. Vlasový kořínek je zakotven hluboko v epidermis ve folikulu čili vlasovém vláčku. Ve váčku je vlasová cibulka chráněná pochvou, ze které vlas vyrůstá. Cibulka nasedá na kožní papilu a ta vlas vyživuje. Vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a povrchové vrstvy zvané kutikula. Každý vlas je vybaven vlastním svalem, který reaguje stahem na chlad nebo na psychické podráždění. K vlasovému folikulu přiléhají mazové žlázy vytvářející olejovitý výpotek, který vniká do vlasových váčků a vlas promašťuje.

Žlázy a sliznice

Kůže obsahuje dva druhy žláz – apokrinní (pachové) a ekrinní (potní). Početnější (v počtu asi 2 až 3 milionů) jsou žlázy ekrinní vylučující slaný pot, jehož hlavní funkcí je ochlazování těla. Pachové žlázy jsou větší a vylučují hustší tekutinu, která se podílí na individuálním pachu. Jsou soustředěny v podpaží, kolem konečníku a pohlavních orgánů.

Kůže netvoří jen povrch těla, ale v pozměněné formě se vyskytuje v tělních dutinách jako sliznice – vystýlá dutinu nosní, ústní, trávicí trubici, močové a pohlavní orgány a konečník. Sliznice nemá zevní buněčnou vrstvu obsahující keratin, která je typická pro kůži. Je však bohatá na žlázy vylučující hlen, jenž zvlhčuje a chrání její citlivý povrch. Je vybavena množstvím nervových receptorů, a proto je mimořádně citlivá, především na dotek a teplotu.